Makedonie: konec politické krize?

4. prosince 2016 v 19:31 | Petr Chlubna |  Evropa
Makedonie je poněkud pozapomenutou zemí, která se netěší příliš velké pozornosti českých médií. V posledních měsících jsme o ní mohli slyšet především v souvislosti s tzv. migrační krizí, kdy došlo k řadě konfliktů mezi makedonskou policií a lidmi pokoušejícími se ilegálně překročit řecko-makedonské hranice. Makedonie se však potýká s ještě jinou krizí, totiž mnohaletou krizí politickou.


Ta vyvrcholila v únoru 2015 poté, kdy vyšlo najevo, že největší vládní strana, VMRO-DPMNO (Vnitromakedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) v čele s premiérem Nikolo Gruevským nechávala nezákonně odposlouchávat desetitisíce lidí. Pod tlakem Evropské Unie se sice hlavní politické strany domluvily na vypsání předčasných parlamentních voleb, ty však byly již dvakrát, nejprve v dubnu a poté i v červnu tohoto roku, odloženy. V září pak byla ustanovena přechodná vláda široké koalice s cílem dovést zemi ke spravedlivým a svobodným volbám, které se uskuteční příští neděli, tj. 11. prosince.

Vláda státostrany?
Kořeny současné krize se táhnou až k roku 2006, kdy se k moci dostala VMRO-DPMNE. V následujících deseti letech se této straně podařilo proměnit státní instituce v nástroje k prosazování svých vlastních zájmů, a rozsáhlé odposlouchávání bylo jen jedním z projevů tohoto stavu. Jedinou institucí, která zůstala nezávislou, je vrchní státní zastupitelství, které koneckonců odposlouchávací aféru rozkrylo.

Podle zjištění státního zastupitelství se odposlouchávání týkalo na 20 000 lidí, mezi nimiž byli policisté, soudci, novináři, akademici, podnikatelé a dokonce i ministryně vnitra, která byla odposlouchávána takřka dva roky. Paradoxní je také to, že odposlechy prováděl Úřad pro bezpečnost a zpravodajské služby, fungující v rámci právě ministerstva vnitra. V čele tohoto úřadu stál Sašo Mijalkov, příbuzný někdejšího premiéra Gruevského a zároveň významný člen VMRO-DPMNE.

Aféra kolem odposlechů odhalila další palčivý problém, a sice kontrolu nad médii, které VMRO-DPMNE dosáhla dle hesla "koho chleba jíš, toho píseň zpívej", tedy prostřednictvím inzerce - stát byl po celá léta jedním z nejvýznamnějších inzerentů. Největší televizní stanice, včetně veřejnoprávní, tak zpočátku o odposleších vůbec neinformovaly, a veřejnost se o nich mohla dozvědět jen díky několika nezávislým médiím, část nahrávek se objevila také na Youtube.

Nacionalismus
Dlouhodobým problémem je v Makedonii také otázka soužití makedonského a albánského etnika. Napětí mezi těmito dvěma skupinami obyvatel na přelomu tisíciletí, také v důsledku války v Kosovu, přerostlo v ozbrojený střet mezi makedonskými ozbrojenými složkami a tzv. Osvobozeneckou lidovou armádou (UÇK). Konflikt byl ukončen v roce 2001 podepsáním Ochridské dohody, která zajistila Albáncům žijícím v Makedonii více práv.

Etnicita ovlivňuje podobu jak politického, tak zejména stranického systému, který je rozdělený na národnostní bázi. Největšími makedonskými stranami jsou tak VMRO-DPMNE a opoziční SDSM (Sociálnědemokratický svaz Makedonie), hlavními albánskými stranami jsou pak DUI (Demokratický svaz za integraci) a DPA (Demokratická strana Albánců). V nadcházejících volbách však nejsou zcela bez šancí na úspěch ani dvě menší nově vzniklé albánské strany.

Zajímavým předvolebním jevem je také to, že na předních místech kandidátních listin SDSM nalezneme řadu Albánců, a tak se tato strana může dočkat podpory i části albánského etnika. Takové hlasy by však spíše než hlasy pro SDSM byly hlasy proti albánským stranám, které v minulosti nesplnily své sliby, především co se týče zlepšení postavení v Makedonii žijících Albánců.
Na nacionalistickou stranu tak nyní hraje zejména VMRO-DPMNE, která varuje před údajnými plány opozice federalizovat stát a zavést dvojjazyčnost na celém území, čímž by došlo k odevzdání země do rukou Albánců.

Restartování státu
Podle Evropské komise je nutné provést reformy zejména v oblastech justice, boje s korupcí, nezávislosti médií, dohledem nad zpravodajskými službami, a v neposlední řadě také hospodářství a sociální politice, vždyť minimální mzda v Makedonii nepřesahuje 250 Euro a pětina obyvatel je ohrožena chudobou.

Hlavními předvolebními tématy opozice, tedy SDSM, je potrestání viníků zodpovědných (nejen) za odposlechy a provedení klíčových reforem. VMRO-DPMNE se naopak prezentuje jako strana, která pracuje, buduje infrastrukturu, láká investory, ale potýká se přitom se zrádci a opozicí, která si přeje zemi zničit. Obě strany se však shodují na tom, že nadcházející volby jsou klíčové pro existenci a budoucnost Makedonie.

Přelomovými se pak volby mohou stát zejména pro SDSM. V případě vítězství ji čeká ohromné množství práce při "restartování státu". Porážka by naopak znamenala definitivní kolaps opozice, která si s sebou z minulosti nese celou řadu prohřešků, kvůli nimž je pro část společnosti nedůvěryhodná, a to i v porovnání s VMRO-DPMNE.

Jak tyto důležité a dlouho očekávané volby nakonec dopadnou tak není ani týden před jejich konáním jisté. Sledujte je proto společně s námi!

Zdroje:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama