Italské referendum aneb "perché no?"

7. prosince 2016 v 10:06 | Jan Šlajs |  Evropa
Mnozí hovoří o tom, že nedělní výsledek rakouských prezidentských voleb je signál tak zvaným populistickým stranám napříč Evropskou unií. Rakouské volby byly jistě dramatické a k definitivním výsledkům vedla poměrně trnitá cesta. Je proto pochopitelné, že se ve víru zpráv o tom, který kandidát je lepší pro budoucnost Rakouska a který je vhodný pro budování evropského projektu, poněkud pozapomnělo na další významný akt v evropské politice, který se odehrál v zakládající zemi společné Evropy - Itálii. V neděli Italové rozhodovali o změně ústavy v poměrně razantním měřítku, a sice o třetině článků "základního zákona" země. Záměrem tohoto článku je krátce přiblížit, co zásadního se mělo změnit a kdo bude z výsledků profitovat.


Předmět referenda

Italové v neděli 4. prosince rozhodovali předně o poměrně zásadní změně složení legislativní moci. Jde zejména o změnu legislativního procesu, který by se dělil na jednokomorový, kdy by Senát měl de facto poradní roli s poměrně šibeničním termínem deseti dní na rozhodnutí o osudu návrhu zákona a dalších třiceti dní na formulaci případných změn, přičemž poslední slovo by měla Poslanecká sněmovna prostou většinou, kromě zákonů dopadajících na regiony v tom smyslu, že v případě konfliktu by měl celonárodní zákon aplikační přednost (supremacy clause), na jejichž změnu by musela mít kvalifikovanou většinu. Dvoukomorový legislativní proces by vyžadoval silnější roli Senátu, avšak pouze v případě ústavou vymezených otázek, které by se týkaly územního rozdělení Itálie, ratifikace mezinárodních smluv (což návrh vztahoval výslovně k evropské integraci), Senátu jako takového, ochrany jazykových menšin, referend a jiných forem lidové konzultace[1]. Další významnou změnou je počet senátorů a způsob jejich výběru. Nyní má italský Senát 315 senátorů volených přímo, přičemž ex offo se stávají členy bývalí prezidenti a až pět osob může jmenovat prezident ve funkci. Návrh měů změnit systém na jmenování v regionech a počet senátorů zmenšit na 100, tj. 95 volených regionálními radami a radami autonomních oblastí[2]. V navrhovaném způsobu výběru by vždy jeden ze senátorů za každou oblast musel být zvolen ze starostů v té které oblasti, zbytek by byl složen ze členů regionálních, resp. autonomních rad. Jmenování pěti senátorů prezidentem i doživotní členství bývalých prezidentů mělo zůstat zachováno.
Vypouštěna měla být možnost reprezentace pro zámořské, resp. mimo Itálii žijící občany. Z tohoto hlediska je poněkud zvláštní, že lidé v těchto oblastech hlasovali převážně pro změnu.

Další zásadní změnou mělo být rozdělení působnosti a pravomoci mezi lokální a centrální vlády. Stávající rozložení, které mělo být změněno, je postaveno na principu "souběžné pravomoci" (concurrent competence), kdy centrální vláda vytváří principy, které se dále transponují do regionálních předpisů. Návrh pracoval se striktním rozdělením pravomocí mezi centrální a regionální vlády. Centrální vláda by tak dostala výlučnou pravomoc v rozhodování o otázkách pojišťovnictví, ochrany a podpory hospodářské soutěže a koordinace financí.[3]

Poslední významnou změnou byla změna počtu podpisů pro lidovou iniciativu. Změna počítala se 150000 oprávněnými voliči s tím, že Parlament by měl povinnost se návrhem zabývat. Stávající procedura požaduje 50000 oprávněných voličů, avšak Parlament nemá návrh projednat.[4]

Kdo je vítězem?

Není tajemstvím, že změna Ústavy je předmětem debaty v Itálii již od dob konce první Italské republiky. Například s reformou Ústavy šitou poněkud sobě na míru přišel Silvio Berlusconi. V roce 2006 však byla v referendu zamítnuta.[5] V roce 2014 však v Palazzo Chigi usedá Matteo Renzi (PD), který má za cíl odstranit symetrický bikameralismus, zejména pokud jde o počet členů a pravomoci horní komory. Jednou ze součástí změny byl i zákon o volbách[6], který předem počítal se změnou volby Senátu na nepřímou, a tudíž proceduru nijak neupravil. Cíl byl jasný, a to vytvořil vládu s velmi silnou většinou v dolního komoře neomezovanou stejně silnou horní komorou. Hlavní příčinou změny byla stagnující ekonomika a upadající životní úroveň v zemi. Renzi si byl natolik jistý, že se rozhodl vyhlásit referendum a s výsledkem spojit svoji roli v politice.[7] Toto rozhodnutí vedlo ke kritice, že Renzi referendum využívá jako plebiscit o své osobě.[8]

Proti referendu ostatně byly všechny opoziční strany - Hnutí pěti hvězd, Forza Italia (která dříve podporovala Renziho volební zákon) a Liga Severu. Kromě těchto i osoby v Renziho stranickém táboře. Z výsledku, který poměrně jasně vyzněl pro "Ne", bude ponejvíce těžit právě Hnutí pěti hvězd. Italské deníky interpretují výsledek například jako "Ne nezaměstnanosti" a projev frustrace a nespokojenosti.[9] Proto není překvapením, že právě Hnutí pěti hvězd je politickým vítězem referenda. Hnutí vedlo silnou kampaň v posledních třech měsících, kde se silně vymezovalo vůči vládnoucím elitám.[10] Hnutí je také druhou nejsilnější stanou ve Sněmovně[11] a také vítězem minulých voleb.[12] Dá se proto očekávat, že v nadcházejících volbách v roce 2018 bude silným favoritem. Někteří chápou jejich pozici jako projev podobného fenoménu, který představuje Brexit ve Spojeném království nebo Donald Trump v USA.[13] Proto je vnímání výsledků natolik negativní, nakolik je výsledek prezidentské volby v Rakousku pozitivní, alespoň pro některé.

Vzhledem k povaze referenda a jeho vnímání veřejností by však pozitivní výsledek mnoho nezměnil, pouze by udržel Renziho v premiérském křesle o něco déle.


[1] https://constitution-unit.com/2015/04/16/a-new-bicameral-parliament-for-italy/.
[2] http://www.thelocal.it/20161202/italy-referendum-cheat-sheet-seven-key-facts-to-know.
[3] Čl. 117 návrhu. http://documenti.camera.it/leg17/dossier/pdf/ac0500n.pdf.
[4] Čl. 71 návrhu. Ibidem.
[5] http://www.ilpost.it/2016/06/26/riforma-costituzione-berlusconi/.
[6] Dvoukolový systém stranických kandidátek s bonusem pro vítěze a 3% uzavírací klauzulí.
[7] "If I lose the referendum I won't just go home, but I'll stop doing politics." http://www.rainews.it/dl/rainews/articoli/ContentItem-34e29283-cd31-472d-998d-a1158fb7bf41.html
[8] http://www.ilfattoquotidiano.it/2016/01/11/referendum-riforme-villone-e-si-con-plebiscito-su-di-se-renzi-vuole-sequestrare-voto-degli-italiani/462589/.
[9] http://www.bbc.com/news/world-europe-38208114.
[10] http://www.telegraph.co.uk/news/2016/12/04/italy-referendum-five-star-movement-make-major-gains-no-matter/.
[11] http://parties-and-elections.eu/italy.html.
[12] Vítězem jako samostatná strana. Demokratická strana vyhrála, protože byla v koalici (http://elezionistorico.interno.it/index.php?tpel=C&dtel=24/02/2013&tpa=I&tpe=A&lev0=0&levsut0=0&es0=S&ms=S.)
[13] http://www.telegraph.co.uk/news/2016/12/04/italy-referendum-five-star-movement-make-major-gains-no-matter/.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Williazfex | E-mail | 24. listopadu 2017 v 14:26 | Reagovat

cialis original
http://cialiswalmart.shop - cialis over the counter at walmart
  cialis cialis cheapest
<a href="http://cialiswalmart.shop">cialis over the counter at walmart
</a> - cialis 5mg dosage joined
cialis and alcohol username

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama